K závodu Adidas-Continental Beskydská sedmička neodmyslitelně patří také podpora neziskových organizací. Projekt s názvem Každý metr pomáhá (KMP) odstartoval v roce 2011 sbírkou pro tehdy jedenáctiletého těžce popáleného chlapce Lukáše Hybla z Prostějova. V každém roce se podpora zaměřovala na jeden subjekt a letos se KMP opět vrací k pomoci Lukáši Hyblovi.
Absolvovat celou trasu Beskydské sedmičky je extrémně náročné. „Mnoho závodníků jde zejména druhou polovinu závodu v obrovské únavě s bolestivou grimasou a sebezapřením. Buďte si ale jisti, že to není nic proti tomu, s jakou bolestí musí bojovat člověk žijící s popáleninou na 80% těla! Utrpení, které jednorázově prožívají účastníci závodu je nesrovnatelné s tím, co prožívá Lukáš každý den. Věřím, že spousta závodníků při myšlence na tehdy kluka a dnes již mladého muže, který měl v životě neuvěřitelnou smůlu, zatne zuby a dokáže to nevzdat a závod dokončit,“ uzavírá Libor Uher.
Je až neuvěřitelné, jak ten čas běží – a nejvíc se to – jak jinak – pozná na dětech. Malý kluk z Prostějova přijel v roce 2011 na premiéru neznámého extrémního závodu v Beskydech na vozíku – následky těžkých popálenin se hodně podepsaly na jeho fyzické kondici. Pozdravit závodníky a diváky šel ale Lukáš Hybl na pódium po svých, podporován maminkou Janou. Na setkání s panem Raškou a dalšími frenštátskými velikány vzpomínají dodnes… Teď – v roce 2017, kdy už patří Bésedmička mezi stálice „Top ten“ horských maratónů v Česku, je z Lukáše dospělý chlap. Zní to trochu zvláštně, protože studuje střední školu a vizáží je to pořád trochu kluk, ale v polovině srpna oslavil plnoleté narozeniny. Vozík už nevyužívá a na pódium rozhodně nakráčí po svých, ale bude se dost hrbit, a taky tleskat zvláštním způsobem…
Má k tomu tentýž důvod, jako když používal vozík – doživotní následky popálenin. Život jemu i celé jeho rodině změnilo neštěstí v září 2006. Při hře v lese tehdy našli s klukama kanystr s tekutinou – že je to výbušná hořlavina, zjistili pozdě. Lukáš utrpěl těžké popáleniny na osmdesáti procentech těla včetně obličeje a lékaři jen kroutili hlavou. Čtvrt roku byl v umělém spánku a počet operací se rychle šplhal do desítek. Nakonec ho z toho tým specialistů v ostravské fakultní nemocnici vysekal – bojovala ale i jeho rodina a především on sám. Lékaři z popáleninového centra u něho jako u prvního dítěte ve velkém použili drahou umělou kůži – ta mu zachránila život. Ale taky mu ho teď komplikuje – neroste totiž stejně rychle jako normální kůže, navíc je těžké zabránit vzniku velkých jizev, protože se umělá kůže musí kombinovat s tenkými vrstvami kůže vlastní. Kůži je nutno postupně „vyměňovat“, což obnáší nekonečné operace a bolestivé rehabilitace. Navzdory všem snahám má Lukáš deformované ruce, které už téměř nelze operovat – řadu činností tak zvládá jen díky důmyslným postupům a především pomoci maminky Jany. Protože kůže roste pomaleji i v oblasti nosu, přidaly se i značné problémy s dýcháním. Poslední „jobovkou“ je fakt – a proto se hrbí – že i Lukášův hrudník bude poprvé od rozsáhlé transplantace v roce 2006 potřebovat velký zákrok, zřejmě letos na podzim. Bez ohledu na nejspíš už stovky operací – jak odhaduje primářka popáleninového centra – Lukáš zvládl skvěle základní školu a úspěšně studuje cestovní ruch na střední škole. Jaké vypětí to pro něho, matku, další členy rodiny i některé učitelky znamenalo a znamená, si málokdo umí představit.
Zdrcující je skutečnost, že rodinu postihla ještě další tragédie. Jana Hyblová, Lukáš i babička o tom vyprávějí v časoběrném dokumentu LUKA (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10889052536-luka/)– osud Lukáše Hybla sleduje více než deset let Česká televize.
Lukáš má složitý život – ale dokáže si užít každou pěknou chvíli a žije ho statečně a naplno – a svým humorem dostává do kolen nejen spolužáky. (další osudy Lukáše přinesl pořad Reportéři ČT http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/217452801240019/obsah/551028-frajer-luka)
Když Lukáš Hybl na B7 2017 odstartuje s malým překvapením jeden z největších extrémních maratónů v Česku, mohlo by to leckoho i nakopnout – aby nefňukal kvůli hloupostem. Ať už v průběhu horského závodu, nebo pak kdykoli jindy na horské dráze, které se říká život.
Konání akce umožnil podnik Lesy České republiky, s. p.
