Domácí kopce byly nejtěžší, aneb po 11 na B7

Stejně jako má Beskydská sedmička každoročně na startu nováčky, nemohou v závodním poli chybět ani matadoři B7. Mezi ně se bez diskuzí řadí i Martin Hladký z Čeladné, který se na extrémní výzvu vydal letos pojedenácté. 

„Pro mě osobně byl letošní ročník specifický v tom, že jsem nejméně trénoval, protože jsem si loni koupil psa. Je to pes, s kterým chci chodit po horách, ale se štěnětem to nešlo. Takže jsem cvičil psa a netrénoval,” svěřil se jedenáctinásobek účastník, který nechyběl ani na první dvou ročnících B7.

Při odpoledním doběhu do cíle se čas na světelné tabuli na frenštátském náměstí čas u startovního čísla 979 zastavil na hodnotě 17:55:02. „Tím, že letošní výsledek je jen o dvě minuty horší než loňský, tak jsem naprosto spokojený. Nejtěžší tentokrát pro mě byl překvapivě Smrk a Čertův mlýn, přestože jsou to mé domovské kopce, které běhám se zavřenýma očima. Daly mi zabrat,” přiznal Martin Hladký. 

Jak reálně vidí borec z Čeladné svůj dvanáctý start na B7 v roce 2024? „Během trati jsem si říkal, že ne. Ale tady ten poslední kilometr to vždycky nahlodá, tak uvidíme. Ani letos jsem nechtěl jít, ani jsem se nehlásil. Pak jsem ale viděl, že něco natrénováno je a naskytla se pak v červnu příležitost, tak jsem neodolal.”

A udělal správně.