Už nikdy, ale atmosféra B7 je vždy vrátí na start. Ščerbovi dokončili všech 13 ročníků

― Článek k B7 2022

Od prvního ročníku Beskydské sedmičky nechybělo ve startovní listině ani jednou příjmení Ščerba. Potřinácté absolvoval závod šestašedesátiletý Josef Ščerba, jeho manželka Věra vynechala pouze premiérový ročník. Letos šli manželé z Lučiny na Frýdecku-Místecku spolu v týmu podesáté.

„Vždycky jsme to došli a nikdy jsme nešli zkratkou,” řekla hrdě na frenštátském náměstí v sobotu odpoledne Věra Ščerbová, která v listopadu oslaví také 66. narozeniny. „Vždycky si říkáme, že už nepůjdeme, ale pak si zase řekneme, že je tady tak bezvadná atmosféra, která nás vždycky nadchne,” vysvětluje sympatická dáma, co je vždy motivuje znovu postavit se na start B7.

„Já Beskydskou sedmičku pokaždé hodnotím dobře.  Já se účastním od prvního ročníku a mám pocit, že ten první byl nejlepší. Ale to bude zřejmě tím věkem, že byl člověk mladší,” pokračuje Josef Ščerba.

Matadoři B7 přiznávají, že letošní ročník jim dal, stejně jako ostatním závodníkům, pořádně zabrat. „Je to pro mě čím dál tím těžší a fakt jsme se letos trápili. Nesedělo nám počasí, protože oba máme problémy s tlakem, to znamená, když přijde takové počasí, tak se nám špatně dýchá,” vysvětluje Věra Ščerbová. Přesto manželé udolali 101 kilometrů za skvělých 20 hodin a 38 minut. Jejich rekord má ještě o 4 a půl hodiny lepší hodnotu.

Čím je B7 pro ně specifická? „Ani jeden úsek není odpočinkový, protože buď se musí běžet, což už moc nedávám, nebo se jde do kopce,” říká dvanáctinásobná úspěšná účastnice a její slova v jiném znění potvrzuje i manžel Josef: „Nejoblíbenější úsek je vždycky ten, kde se člověk nejméně trápí a ten v podstatě na B7 není.”

I přesto, že každý ročník má svá specifika, jsou u manželů Ščerbových některé věci jisté. „Každý rok, když to jdeme, tak si dáváme předsevzetí, že se nebudeme hádat, ale nikdy se nám to ještě nepovedlo,” konstatuje s úsměvem Josef Ščerba s tím, že se vždy vyskytnou nějaké problémy, protože B7 je náročná.

„Manžel je  prostě rychlejší, to znamená, že já jsem pro něho brzda. Právě proto mě nechá, ať jdu první, aby mi neutíkal,” má jasno paní Věra.

Oba se však po svých bohatých zkušenostech shodnout, že úspěchem k dokončení B7 je mít správně “nastavenou” hlavu. „Je to o hlavě, je to psychicky náročné. Hlava prostě musí říct, že dojdu,” poznamenává Věra Ščerbová a manžel Josef na závěr doplňuje: „Člověk si musí dát předsevzetí a musí ho splnit. A nesmí si nechávat hlavu zaměstnávat tím, že už nemůže.”

A aby toho nebylo málo, závodu se také tradičně účastní jejich syn s manželkou – Miroslav a Lubica Ščerba. Ti si letos odváží medaili ze své věkové kategorie.